Vytisknout
Kategorie: Z historie naší školy

 

Podle dochovaných záznamů byl prvním podučitelem školy v Želatovicích Georg Robatschek (místně zvaný Jiří Roubíček), který dle výpisů z knih velkostatku vyučoval od roku 1825 do roku 1841. Dalším byl Jiří Hanzlík z Dluhonic, narozený roku 1824, který zde vyučoval od roku 1841, celkem 25 roků a zemřel cholerou v roce 1866 ve věku 42 let. Ze zápisů ve školní kronice je patrno, že presentacím vyhotoveným od obecního zastupitelstva v Želatovicích a v Tučíně dne 26.října 1866 byl vyvolen za učitele na národní škole v Želatovicích pan František Kalman a ten byl také dne 7.listopadu 1866 důstojnou arcibiskupskou konsistoří potvrzen. Od tohoto roku až do roku 1896, kdy je záznam v kronice, byl správcem zdejší školy, počátkem listopadu 1896 zemřel.

Dříve, než byla postavena školní budova, vyučovalo se v jedné místnosti v panském dvoře. Je známo, že škola byla postavena v roce 1844 nákladem zdejšího velkostatku na panském pozemku. Vrchnost tento pozemek obci darovala, jakož i materiál. Obce Želatovice a Tučín věnovaly povozy a dělnickou práci. V roce 1850, tedy za 16 let od postavení školy v Želatovicích, neumělo se ještě stále 16 občanů podepsat.

První školní rada ustavena dle nových školských zákonů z roku 1870 pozůstávala z následujících: Fabián Bártek - rolník z Tučína, předseda, František Kalman - učitel, místopředseda, Josef Vyhnánek - kooperator v Přerově, Matěj Vaculík - rolník v Želatovicích a Jan Habera - zastupitel statkáře.

Školní kronika dále nepopisuje školní roky 1866 - 1875.

Rolník Josef Zdráhal z Tučína se stal ve školním roce 1875 - 76 dobrodincem školy tím, že daroval 4 zl.r.č. k zjednání zeměkoule.

Roku 1877 byla volena nová místní školní rada v Želatovicích i přiškolené obci Tučíně. V Želatovicích zvoleni byli p.Josef vykoukal za úda školní rady, pan Josef Běhal a Antonín Zapletal čís.8 za náhradníky, v Tučíně pan Josef Zavadil za úda šk.rady a p.Nevařil František a Zdráhal Josef hostinský za náhradníky. Dne 10.listopadu 1877 zvolili údové nové místní školní rady za předsedu pana Jana Haberdu zastupitele statku a Fr.Kalmana zdejšího učitele za místopředsedu.

Poněvadž žáků přibývalo, byla uskutečněna přístavba školy na poschodí, budova mělo po dokončení míti dvě třídy a služební byt. Po čas stavby bylo povoleno vyučovat v čísle 63. Stavba byla ukončena v roce 1884. Prvním podučitelem na této dvojtřídce byl Sobol Cyril z Přerova. Pro děti tučínské, aby nemusely obcházet celou vesnici, bylo povoleno vrchností chodit do školy panskou zahradou, která byla později odkoupena pro školu. Tak se dělo až do roku 1898, kdy se obec Tučínská rozhodla postavit školu vlastní. Do tohoto roku byla obec Tučín přiškolena ke zdejší škole.

Jak je z kronik patrno, byla budova školy č.73 přestavěna na školu dvoutřídní, neboť počet žáků na jednu třídu převýšil počet 160. Náklad byl účtován zdejšímu velkostatku. Náklady nesly i přiškolené obce dle přímé daně a ty vykonaly toliko dovoz staviva a práci dělnickou. O přestavbě školy svědčí zpráva ze zasedání c.k. zemské školní rady na Moravě, uveřejněná ve Věstníku Vládním pro školy obecné v markrabstvím Moravském z 30.září 1884.

Ve škole bývalo vyučováno v jedné třídě průměrně 97 dětí, v roce 1892 navštěvovalo školu 197 dětí. Učitel míval dříve příjem 220 zl. ročně, k tomu mu odváděli 12 měřic žita a 6 měřic pšenice.

Ve škole byla pamětní kniha, založená nadučitelem Františkem Kalmanem. Školní knihovna čítala v té době 110 svazků.

Pro nedostatek míst ve škole vyzvala okresní rada místní školní radu, aby pořídila pobočku pro dvojtřídku. Ihned bylo přikročeno k jednání. Byl pozván okresní hejtman, tehdejší „rytíř z Bleilehenů, c.k. okresní inspektor profesor Janků, stavební ing. Denský z Olomouce, okresní lékař dr.Hnilica, stavitel Veselský z Přerova, zástupci přiškolené obce Podolí Stanislav Zapletal a Antonín Sehnula.

Tato komise zjistila, že přístavba ku škole by stála asi 20 000 až 22 000 korun a to ještě by učebna byla do dvora. Proto upustili od přístavby a hledali vhodné místo pro postavení školy nové. Byly vyhlédnuty tři místa a to v panské zahradě proti škole, pak na místě, kde stojí dnes domky č.104 a 105 a třetí na louce „charamsku“. Po dohodě bylo rozhodnuto pro místo na „charamsku“ a odkoupeno celkem 673 sáhů, 1 metr čtverečný za 3 koruny. Při dalším jednání a po dokončení plánů stavitelem Veselským bylo odprodáno 57 sáhů této louky za 170,62 korun Janu Ležákovi. Škola, číslo 95, byla postavena za obnos 38 421 korun.

Dne 15.října 1911 byla škola slavnostně vysvěcena a předána k užívání.

Počínajíc školním rokem 1951- 1952, kdy se vyučovaly ve dvou třídách v horní budově. V té době byla v budově dolní školy umístěna Mateřská škola. Od roku 1954, kdy byla nově zřízena třetí třída, byla tato umístěna do budovy dolní školy a Mateřská škola byla přemístěna do budovy MNV. Od tohoto roku se vyučovalo v obou školních budovách. V těchto letech působil na škole p. Jan Boček, ředitel, p. Etela Bočková, učitelka a nově p.Emilie Lasáková, učitelka.V obou budovách se vyučovalo až do konce roku 1974, od 6.1.1975 byla dolní (nová) škola uzavřena z důvodu generální opravy, přestavby a rekonstrukce. Vyučovalo se jen v horní (staré) škole ve dvou třídách směnným způsobem v nevyhovujících podmínkách.

V roce 1975 došlo k podstatné změně v organizaci školy.Pro stále se snižující stavy odchází žáci 5.postupného ročníku od 1.září na školy do Přerova, želatovická škola zůstává jako dvojtřídní.Vedením školy byla pověřena Stanislava Běhalová, která na škole již delší dobu učila. Od školního roku 1977 – 1978 docházeli žáci 2. a 4.ročníku do školy v Tučíně, která se školou v Želatovicích kooperovala. Stejný stav byl i v roce následujícím, kdy do Želatovic chodili žáci 2. a 4.ročníku a do Tučína žáci 1. a 3.ročníku.

K 30.6.1979 bylo ukončeno vyučování ve staré škole v horní budově a celá škola byla přestěhována do nově zrekonstruované přestavěné budovy dolní školy.

V neděli 2.září 1979 byla nová škola, za účasti občanů integrovaných obcí, členů občanských výborů a předsedy MNV Želatovice Jiřího Korejze, poslance ONV a předsedy JZD Vítězný únor Želatovice Ladislava Němce a okresního školního inspektora Ivana Pivody, slavnostně předána svému účelu. Škola byla od tohoto školního roku organizována jako trojtřídní.Od školního roku 1984 – 1985, kdy došlo opět k poklesu žáků, byla škola organizována jako dvojtřídní. V roce 1988 počet žáků stoupl a tak byla škola organizována jako trojtřídka, ale jen do roku 1992 – 1993, od kdy je škola s krátkou výjimkou v letech 2002 – 2005 jako dvojtřídní.

(vybráno ze školních kronik)